Rozhovor s Annou Hýžovou: „Řekla jsem si: Vyléčím se také díky živé stravě“
Milí čtenáři, je konec května 2013 a já jsem ráda, že zde mohu uveřejnit rozhovor, který jsem pro Vás pořídila s úžasnou ženou, Annou Hýžovou, která má nejen teoretické znalosti o syrové živé stravě, ale hlavně praktické několikaleté zkušenosti a sama sobě i mnoha jiným lidem ukázala (a stále ukazuje), že tato strava může být "žitelnou variantou" naší každodennosti. Doufám, že pro Vás tento rozhovor bude dobrou inspirací.
Milá Anno, pamatuješ si na den či konkrétní moment, kdy ses poprvé setkala s pojmy syrová strava, raw food či vitariánství?
A: "Pamatuji. Je to 7 let. Bylo to v Green Ways, kde jsem se dozvěděla o Institutu Ann Wigmore. Zde se lidé léčí z nemocí, které klasická medicína označuje jako nevyléčitelné, a to živou syrovou stravou a šťávou z obilné trávy (pšenice)."
Proč ses rozhodla začít živit syrovou stravou/živou stravou? Co bylo Tvojí hlavní motivací?
A: "Měla jsem zdravotní problémy, tak jsem si řekla, když se v Institutu lidé léčí a vyléčí, vyléčím se také díky živé stravě."
Jíš 100% syrovou živou stravu nebo si tu a tam zobneš i něčeho, co není 100% raw?
A: "Již 4 roky jím jen živou stravu".
Jakých výsledků zdravotních či jiných jsi dosáhla během let, kdy konzumuješ syrovou živou?
A: "Vyléčila jsem se z rakoviny a žloutenky typu B. Některé problémy se ještě stále doléčují, ale jejich původ může být uložen někde hluboko v minulosti."
Jaký máš názor na syrové maso (tatarák z lososa, hovězí tatarák...), syrové vejce, syrové mléko, výrobky ze syrového mléka a také na včelí med?
A: "Nu, živou stravu vnímám jako stravu rostlinnou, tu, která nám byla dána prapůvodně do vínku života. Včely si med vyrábějí jako potravu pro sebe, pro svůj život. Když jíme med, bereme jim vlastně jejich přirozenou potravu a tu jim nahrazujeme nepřirozeně rafinovaným cukrem. Med jsem měla vždy ráda. V okamžiku, kdy jsem pochopila, komu a k čemu vlastně slouží, tak už je těžké si nabrat lžíci a spokojeně ji sníst."
Používáš nějaká sladidla, dochucovadla či fermentované výrobky? Jaké?
A: "Používám agáve sirup, ale jen na oslazení raw čokolády, zatím o jiném nevím. Zpočátku jsem tento sirup používala celkem často ve svých "buchtových" receptech, ale postupně jsem zjistila, že používání těchto sladidel také není až tak přirozené. Takže na oslazení používám radši ovoce, nebo vodu z namočeného ovoce. Teď mám konečně na zahrádce stevii a aztécké sladidlo, tak uvidím, jak je budu moci využít."
Jak zajišťuješ pro své tělo hojně diskutované vitamíny D a B12?
A: "To je to, informace ze strany potravinářského průmyslu nám přerostly přes hlavu. B12 se vyskytuje v rostlinných potravinách, např. i v ředkvičce. Stále se mluví o množství příjmu B12, ale už se nehovoří o tom, že je nutné mít v pořádku střevní mikroflóru, aby mohla být zpracována a byla pro nás přínosem. A pokud je při dnešním způsobu života člověk stále zalezlý v místnostech, tak těžko vitamín D získá. Za normálních okolností se vitamín D tvoří v kůži působením slunečního záření z provitamínu 7-dehydrocholesterolu, derivátu cholesterolu. Syntéza působením slunečního záření by měla stačit na pokrytí až 80 % denní potřeby."
Jsou nějaké potraviny, které sice jsou raw food, ale kterým se z nějakého důvodu vyhýbáš? Které a proč?
A: "Většinou jde o potraviny, které nejsou z našeho pásma – vyjma avokáda. Dále "chemickým" potravinám – rajčata, okurky – ty jíme jen z vlastní produkce."
Existují nějaké činnosti nebo projekty, které se do Tvého života připletly díky syrové stravě?
A: "Založila jsem Školu živé stravy – vnímám ji jako inspiraci po lidi, ale i pro sebe a svou rodinu. A směřuji k vytvoření Institutu zdraví – založeném na principu institutu OHI Anna Wigmore. Vydala jsem i první knížku - receptář."
Mohla bys čtenářům, kteří se syrovou stravou začínají, říci pro lepší představu, jaký bývá Tvůj jídelníček na jeden den? Nějaký takový typický den Anny z hlediska jídla a pití? Od rána až do večera?
A: "Můj jídelníček je velmi jednoduchý a prostý. Dopoledne jablka, odpoledne zelenina, případně doplněné semínky a ořechy. Jím většinou 2x denně. Přes zimu jím avokádo – jen tak samotné. Teď na jaře je to úžasné, všude je plno divokých bylin. Takže ani nepotřebuji dopoledne jablka, většinou jen piji čistou vodu a jím divoké byliny. Také již máme bylinky ve skleníku a ředkvičky, salátky, špenát. Takže je to ráj. V letních měsících jím hodně ovoce, rybíz, angrešt, jahody, třešně, borůvky. Rajčata, okurky, cuketu – tu mám moc ráda. Na podzim pak hrušky, jablka, švestky, ringle, jím je dopoledne a odpoledne již začínající podzimní zeleninu. A v zimě to, co nabídl podzim, tedy jablka a sušené ovoce (sušíme si je sami), ze zeleniny pak zelí, cibuli, česnek, pórek, červenou řepu, květák, brokolici, celer, mrkev a různé brukve.
Ve svém jídelníčku mám také zařazeny zelené potraviny Green Ways - ječmen a chlorellu pyrenoidosu. Díky nim mám svůj "nutriční klid". Ječmen je úžasně chutný a léčivý nápoj - nektar z mladé ječmenné trávy. Evangelium Esejských chválí tuto superpotravinu za to, že obsahuje všechny zemské prvky v dokonalé rovnováze. Nazývá ječmen "tekuté slunce". Chlorella je nádherná smaragdová pokladnička - jak ji s láskou říkáš ty, Sylvo. Musela tu přežít miliony let v přízni i nepřízni zemských živlů, a proto dostala obrovskou výbavu - výživu a energii. A když ji jíme, všechno nám s láskou předává."
Podstupuješ během roku nějaké pravidelné, možná sezónní, očisty či detoxikační kúry?
A: "Ne. Živá strava by měla splňovat to, co pro nás příroda připravila, tedy sytit a zároveň čistit. Někdy mám jen den na šťávě z ječmene, někdy mám období mrkvo-řepové šťávy. Před dvěma lety jsem toto období nazvala půst. Dnes už to vnímám jinak. Piji bylinné čaje, bylinkovou vodu, čistou vodu."
Kdy jsi založila svou Školu živé stravy a jaké s ní máš úspěchy?
"Na podzim roku 2011, když přátelé stále požadovali nějaké informace ohledně živé stravy. Tak jsem je pozvala na první setkání – kurz. Ohlas byl veliký a tak do roka uspořádáme 2-3 kurzy. Teď už mi začínají přicházet pozvání na přednášky o živé stravě. Slovo přednáška nahrazuji slovem "setkání". Tato setkání nejsou jen o jídle, jsou o životě. Každý jsme zde na své životní pouti, něco žijeme a někam kráčíme. Jsme stále konfrontování životem a je potřeba, abychom v určitých okamžicích změnili své zvyky. Součástí toho je i změna obsahu našeho talíře."
Máš nějaké další sny či vize, které souvisejí s raw food, a které by sis chtěla splnit? Pokud nejsou zatím jen Tvým tajemstvím?
A: "Už jsem o tom mluvila – Institut. A připravuji novou knihu".
Máš také dojem, že se komunita a povědomí o syrové stravě rozrůstá? Vnímáš ten vývoj od doby Tvého vlastního prvního setkání s raw food? Jaké máš z toho pocity?
A: "Obrovsky, je to až neuvěřitelné - ta světelná rychlost. Je to skvělé, když už si mohu s lidmi povídat o přírodě, o tom, jak sbíráme bylinky, jak pijeme čistou vodu. Přes živou stravu je cítit, jak se rozrůstá to, co je podstatou všeho – láska. Nacházíme cestu k sobě, do svého nitra, tělo není zatěžováno chemii, nestravitelnými produkty, mysl není zatížena náročnými nákupy a dlouhým trávením času v kuchyni."
Je něco, co bys závěrem dnešního rozhovoru poradila začínajícím "syrovojedlíkům"? Na co si mají dát lidé při přechodu na syrovou živou stravu pozor?
A: "Je důležité vědět PROČ. Proč chci udělat nějakou změnu ve svém životě a proč zrovna by to měla být živá strava. A nevrhat se do změny zvyků "po hlavě". Je důležité, aby to bylo "žitelné"."
Děkuji Ti za rozhovor. Věřím, že bude dobrou inspirací pro všechny, kteří jsou na začátku "syrovojezení" anebo váhají, zda se touto "živou" cestou mají také vydat.
Sylva
25. května 2013
Pozn.: Rozhovor byl v roce 2013 pořízen pro původní partnerský tematický web syrova-strava.cz.