Výroba přírodních udržitelných textilních vláken je velká výzva, ale už nyní je z čeho vybírat

O vlivu módního a textilního průmyslu na životní prostředí jste se mohli dočíst v předchozím článku s názvem "Jak spolu souvisí módní průmysl, textilní vlákna, udržitelnost a životní prostředí". Tento navazující či doplňující článek se věnuje trochu detailněji udržitelnějším vláknům a látkám, abychom si mohli udělat lepší představu o tom, co aktuálně už k dispozici máme a z čeho můžeme vybírat, nebo čemu se raději vyhnout – a na to se podíváme nejdříve.

Proč se vyhýbat syntetickým vláknům?

Syntetická vlákna jsou látky, které se průmyslově vyrábějí jako náhražky přírodních vláken. Patří mezi ně například polyesterová vlákna (známá např. pod obchodními názvy Tesil, Diolen, Terilen, Lavsan aj.), polyamidová vlákna (např. Silon, Nylon, Chemlon, Dederon, Perlon), polyetylénová vlákna (Courlene, Hostalen, Oletene) a další. Syntetická vlákna mají své jisté výhody, ale celou řadu nevýhod, z nich největší je fakt, že nepodléhají přirozenému rozkladu v přírodě, čímž znečišťují životní prostředí. Například polyester, což je vlastně plast vyrobený z fosilních paliv, se používá na asi 65 % veškerého oblečení a ročně spotřebuje 70 milionů barelů ropy. Módní průmysl navíc používá velké množství plastů na bázi fosilních paliv na textilní obaly a věšáky. Za posledních 50 let se výroba polyesteru, který se používá také pro velmi levnou rychlou módu i pro sportovní oblečení, devítinásobně zvýšila.

Většina pružného sportovního oblečení je vyrobena ze syntetických vláken, jako jsou polyester, polyamid, polyuretan (Elastan, Lycra, Spandex, Glospan, Linel) a další, která jsou vyrobena z plastu. Pokud pak v pračce pereme takovéto syntetické oděvy, tak se mikroplasty z jejich vláken uvolňují do odpadní vody, skrze kterou se dostávají dál - do půdy, vzduchu, potravin. Na webu European Parliament uvádějí, že jedna várka prádla z polyesterových oděvů může uvolnit 700 000 mikroplastových vláken, která mohou skončit až v potravinovém řetězci.

Cesta k udržitelnosti aneb Velká výzva pro textilní průmysl

Některé módní značky se snaží používat ekologické tkaniny, tedy textilie vyrobené za použití udržitelných materiálů a metod. Tyto tkaniny jsou vyrobeny z přírodních nebo recyklovaných vláken a mají nižší dopad na životní prostředí než konvenční tkaniny. Na trhu je k dispozici několik ekologických tkanin. Pokud se jedná o jejich udržitelnost, tak tu můžeme zjistit průzkumem ekologických značek a kontrolou popisů jejich produktů. Hledejme látky vyrobené z udržitelných materiálů a vyhněme se syntetickým tkaninám, které mají velký dopad na životní prostředí. 

Biologická vlákna zahrnují širokou a různorodou škálu vláken, a i když mohou být přírodní nebo vyrobena člověkem, všechna jsou odvozena z přírodních zdrojů, jako jsou cukry, celulóza nebo bílkoviny. Díky svému přírodnímu, nefosilnímu původu jsou často považována za vlákna, která se používají při hledání udržitelnějších a ekologičtějších textilií. 

Níže se podíváme na některé šetrnější textilní materiály, na jejich klady i případné zápory.

Organická bavlna – Organic cotton

Organická bavlna či Bio-bavlna je druh bavlny, který se pěstuje bez použití syntetických pesticidů nebo hnojiv. Využívá metody, které upřednostňují zdraví půdy, ochranu vody a biologickou rozmanitost. Z tohoto pohledu se jedná o ekologičtější materiál, než běžná konvenční bavlna. Z hlediska spotřeby vody však i tato bavlna patří k náročným rostlinám a její pěstování je navíc omezeno na (sub)tropické oblasti. Bavlna je přírodní, 100% biologicky rozložitelná a kompostovatelná, nicméně záleží i na tom, čím je barvena a jaké další chemikálie výsledný produkt kontaminují.

Recyklovaná bavlna NILCOTT® Recycled

Materiál NILCOTT® Recycled tvoří 50 % recyklované bavlny. Zbylých 50 % tvoří organická bavlna. Uvádí se, že na výrobu jednoho trička z NILCOTT® Recycled materiálu se tak uspoří 2,85 kg CO2 emisí a 1 866 litrů vody. Stejně jako organická bavlna je to biologicky rozložitelný materiál, ale opět záleží i na celkovém zpracování výsledného textilního produktu z tohoto materiálu.

TENCEL™ Lyocell a Modal

Vlákna TENCEL™ Lyocell a Modal jsou ekologické tkaniny vyrobené z celulózových vláken – často ze surového bukového a dubového dřeva. Vyrábí se procesem s uzavřenou smyčkou, který minimalizuje odpad a spotřebuje méně energie než běžné textilie. Dřevo používané jako surovina pro všechna vlákna TENCEL™ Lyocell a Modal pochází z kontrolovaného nebo certifikovaného původu splňujícího standardy FSC® nebo PEFC. Je to moderní přírodní materiál podobný viskóze. Vlákna jsou certifikována jako kompostovatelná a biologicky odbouratelná a mají certifikaci EU Ecolabel. Procesy výroby vláken TENCEL™ Lyocell a Modal jsou neustále zdokonalovány, aby se maximalizovala účinnost zdrojů a minimalizoval dopad na životní prostředí. V důsledku toho jsou emise uhlíku a spotřeba vody vláken TENCEL™ alespoň o 50 % nižší ve srovnání s generickými lyocellovými a modalovými vlákny, podle Higg MSI*.

VEOCEL™

Vlákna značky VEOCEL™ pocházejí z přírody a vracejí se k přírodě. Jsou na bázi dřeva, získávají se z obnovitelných zdrojů dřeva procesem rozvlákňování a nakonec se z nich vyrábí vlákna. Vlákna VEOCEL™ mají certifikaci EU Ecolabel, dřevní suroviny mají kontrolovaný nebo certifikovaný původ splňující standardy FSC® nebo PEFC, a jsou též certifikována jako kompostovatelná a biologicky odbouratelná.

Textilní materiály značky PYRATEX®

PYRATEX je výzkumná a vývojová společnost a dodavatel textilu, nabízející ekologicky odpovědné tkaniny PYRATEX®. Jsou to luxusní pleteniny vyrobené z rostlinných, upcyklovaných nebo biologicky odbouratelných vláken, a jsou pletené v Evropě. Továrna je v Itálii, vlastní certifikát Tessile e Salute, který se zabývá ekotoxikologií v textilním a módním průmyslu, a sledováním a vyhodnocováním různých fází celého výrobního procesu výrobku. Jejich továrna také vlastní certifikaci Traceability and Fashion, vydanou společností Unioncamere, která dává klientovi možnost ověřit si u každého u nich zakoupeného produktu původ příze a způsob vytvoření látky. Řada PYRATEX® nabízí několik druhů materiálů, například PYRATEX® bio I, PYRATEX® bio II a PYRATEX® bio III, které jsou vyrobeny z vláken PLA, biopolymeru vyrobeného z různých postindustriálních biologických odpadů, zejména kukuřice, ale i jiných druhů obilí. Jsou 100% biologicky rozložitelné. Dále nabízejí látku PYRATEX® upcycled, která je vyrobena z organické bavlny s certifikací GOTS, smíchané s upcyklovanou bavlnou, která pochází z textilního bavlněného odpadu, recyklovaného mechanickým procesem, nikoli chemickým, bez použití buničiny = vlákno je a zůstává bavlnou.

Konopí, manilské konopí, len, juta, kopřiva, agáve, aloe, ananas, banán, kukuřice apod. – alternativní zdroje rostlinných přírodních textilních vláken

Existuje řada alternativních přírodních rostlinných zdrojů pro výrobu textilních vláken. Některá se vyrábí ze semen rostlin, jako bavlna a kapok (tzv. stromová bavlna), ale i z kokosových plodů (např. Nata de Coco – bakteriální celulóza Malai, biomateriál z kokosové vody). Další vlákna lze vyrobit ze stonků rostlin jako len, konopí, kopřiva, juta, ramie (rostlina s vlastnostmi podobnými lnu a konopí). Méně známé jsou pak alternativy z listů rostlin Agave sisalana (textilní vlákno Sisal se získává z listů agáve sisalové), manilské konopí, novozélandský len, PALF z ananasu (přírodní materiál získaný z celulózy listů rostliny ananasu – např. Piñatex®), banánové vlákno (Tkanina Bananatex®), aloe či dřevní vlákna z rašeliny nebo celulózy z březových polen. Plodiny jako konopí a len lze pěstovat v mírných oblastech, jako je Evropa, a nevyžadují tolik extra zavlažování, jako např. bavlna. Konopná a lněná vlákna však vyžadují více zpracování – degumování, které zahrnuje použití značného množství vody. Uvádí se však, že množství vody spotřebované během degumace, jako je máčení teplou vodou nebo bioretting, odpovídá pouze 1 % vody použité pro zavlažování bavlny. Zajímavým novým materiálem je NILPLA®, který se vyrábí z kukuřice a řadí se do stejné skupiny tzv. bio-based materiálů jako je tencel nebo viskóza. Už jeho samotná výroba má velmi malé ekologické dopady. Je to především díky nižší náročnosti kukuřice na pěstování a vyššímu objemu úrody. Z 1 hektaru kukuřice je možné získat až 8x více materiálu než z 1 hektaru bavlny.

Vlna, přírodní hedvábí a další živočišná přírodní textilní vlákna

Zdrojem přírodních textilních vláken bývají i zvířata, jako ovce (klasická ovčí vlna, vlna z Merino ovcí, jehněčí vlna), alpaky (vlákno ze srsti alpaky), kozy (Mohér ze srsti angorské kozy, Kašmír ze srsti Kašmírské kozy), velbloudi (velbloudí vlna z vláken z velbloudí srsti), králíci (ze srsti Angorského králíka) či hmyz (např. Hedvábí). Nadměrná poptávka po vláknech živočišného původu však často vedla třeba k nadměrnému spásání a přetváření luk na pouště. I zde hledají výrobci alternativy, a vznikl tak například recyklovaný kašmír vyrobený z přepracovaných, regenerovaných kašmírových odstřižků a pletenin. Uvádí se, že v průměru 1 kg recyklovaného kašmíru má cca o 80 % menší dopad na životní prostředí než běžný kašmír. Biologická rozložitelnost textilu z těchto přírodních vláken je v pořádku, ale ne vždy je optimální zabírání půdy, přílišné spásání pastvin, samotný chov zvířat či následné zpracování vláken až po finální výrobek. Záleží na konkrétních výrobcích, které je dobré si prověřit a zjistit, jaké mají certifikace.

Pravé přírodní hedvábí se získává ze zámotků (kokonů) některých druhů hmyzu, především motýla bource morušového (Bombyx mori) – to se pak nazývá morušové hedvábí. Přírodní hedvábí lze vyrobit i ze zámotků dalších druhů motýlů, a tomu se souhrnně říká divoké hedvábí, které se dále dělí například na hedvábí eri, hedvábí muga a tussahové hedvábí. Známé je též buretové hedvábí (spřádané hedvábí - spun silk), které vzniká zpracováním jakéhokoliv hedvábného odpadu. Může být ze šlechtěného morušového hedvábí stejně tak jako z hedvábí divokého. A zmínit můžeme ještě dupionové hedvábí, které vzniká, když se dvě housenky zakuklí vedle sebe a vytvoří dvojzámotek, ze kterého nelze odmotat celé vlákno bez přetržení. Toto vlákno je tedy částečně spřádané. Zní to zajímavě, ale co ty larvy? Jak moc je výroba přírodního hedvábí etická a ekologická? Někteří výrobci usušené larvy bource prodávají do továren, které je dále zpracovávají na krmivo pro akvaristiku. Mírumilovné hedvábí se získává z již vyklubaných kukel hedvábného motýla. Při zpracování se tedy zakuklené housenky nezabíjejí, ale nechávají se přirozeně vylíhnout v motýla. Některé zdroje však uvádějí, že někteří vylíhlí motýli končí po několika hodinách mrtví vysílením na zemi, neboť pro svoji přešlechtěnost a velkou váhu nejsou schopni doletět k potravě. Přesto většina zdrojů považuje proces výroby mírumilovného hedvábí (AHIMSA SILK) za etickou alternativu ke konvenční produkci hedvábí, u kterého na 1 kg hedvábí uhyne až 3000 motýlů. Samozřejmě záleží i na tom, jak se pak dále látka zpracovává, čím se barví a ošetřuje, co všechno se dostává skrze výrobu do vody a dále. Toto se může u každého výrobce přírodního hedvábí lišit. Opět to je tedy i o naší kontrole a hlubším zájmu. Koho a co koupí daného výrobku vlastně podporujeme.

Viskóza – chemické vlákno přírodního původu

Viskóza je celulózové vlákno, které se vyrábí podobně jako umělá vlákna (protlačováním tekuté hmoty tryskami), ale základní surovina je čistě přírodní – celulózová hmota získaná ze dřeva nebo z bavlny. Dřevní hmota na výrobu vláken ale může pocházet z lesů, které nejsou obhospodařovány udržitelným způsobem, a ze starých a ohrožených lesů. Někteří výrobci viskózy však mají certifikaci FSC (Forest Stewardship Council), což znamená, že dřevo použité k výrobě viskózových vláken pocházelo z odpovědně obhospodařovaných, plně vysledovaných lesních plantáží, a proto je zaručeno, že nepřispívá k nezákonnému odlesňování. Obecně je viskóza za optimálních podmínek biologicky odbouratelná, ale proces může být inhibován chemikáliemi používanými k barvení a konečné úpravě látky. Setkat se můžeme s viskózou z bambusu (viz popis v dalším odstavci), viskózou Rayon (z borovice, smrku či bambusu) nebo s viskózou LENZING™ ECOVERO™, která nese certifikaci EU Ecolabel a je identifikovatelná pomocí technologie sledování, vyrobená s minimálně o 50 % nižšími emisemi uhlíku a spotřebou vody ve srovnání s generickou viskózou.

Bambusová tkanina, bambusová viskóza – sporný zdroj přírodních vláken

Bambus byl propagován jako udržitelný zdroj textilních vláken, protože rychle roste a nevyžaduje mnoho vody, pesticidů ani hnojiv. Na druhou stranu jsou však často káceny staré lesy, aby uvolnily místo pro založení nové bambusové plantáže. Aby byla většina bambusových tkanin měkká, jsou často ošetřovány toxickými chemikáliemi, které škodí životnímu prostředí i lidskému zdraví. Kvůli tomuto zpracování Global Organic Textile Standard tvrdí, že téměř všechna bambusová vlákna "nelze považovat za přírodní nebo dokonce organická, i když byla bambusová rostlina na poli certifikována jako organická". Na druhou stranu se v některých zdrojích dočteme, že bambusové plantáže mohou být prospěšné pro zachování půdy, protože bambusové kořeny mohou pomáhat zabránit erozi a zlepšit kvalitu půdy. A pokud se při pěstování a následné výrobě bambusové viskózy dodržují environmentální normy a postupy, je negativní vliv na životní prostředí minimální. Existuje ale bambusové vlákno značky Pyratex®, které se pěstuje organicky, bez chemických hnojiv, v lesích certifikovaných FSC® a PEFC™. Pokud bychom se na to podívali tedy "selským rozumem" z pohledu zákazníka, tak můžeme říci, že pokud potřebujeme nějaký textilní výrobek, který je nabízený pouze ze syntetického vlákna – např. polyesteru anebo z bambusové viskózy, tak bychom zvolili bambusovou viskózu, která by v tomto případně znamenala ekologicky šetrnější volbu.

Cupra (Cuprammonium Rayon) – polosyntetický textilní materiál z recyklovaného přírodního materiálu

Cupra, též známá jako měďnaté vlákno, se vyrábí z recyklované celulózy, obvykle z bavlny, za použití mědi a amoniaku, odtud název měďnaté vlákno. Na etiketách u oblečení ho můžeme najít pod názvy Cupra, Cupro, Cuprammonium Rayon, Ammonia Silk, Bemberg silk, Bemberger, Cupresa či Cuprama. Z hlediska udržitelnosti, tedy tomu, že Cupra vzniká recyklací např. starých bavlněných triček, bychom tuto látku mohli posuzovat kladně. Horší už to je se samotnou výrobou, která zahrnuje práci s mědí, amoniakem a hydroxidem sodným, i když pravděpodobně v rámci procesů s uzavřeným okruhem. Uvádí se, že Cuprammonium je za optimálních podmínek biologicky odbouratelné, ale proces může být inhibován chemikáliemi používanými k barvení a konečné úpravě látky.

Recyklovaný polyester a cirkulární nylon – lehce sporný kompromis

Z hlediska udržitelnosti se můžeme setkat s recyklovaným polyesterem, který je považován za udržitelný, protože snižuje potřebu těžit nové suroviny. Použití recyklovaného polyesteru, vyráběného např. z recyklovaných plastových lahví, může minimalizovat spotřebu zdrojů a snížit uhlíkovou stopu. Nicméně stále je to syntetická látka, která není v přírodě biologicky rozložitelná a obecně má tedy velmi omezené možnosti recyklace. Přesto můžete najít na internetu zmínky o cirkulárním polyesteru NILPET®, kde materiál tvoří recyklovaný polyester, vyrobený z recyklovaného polyesterového odpadu a malého procenta plastových lahví. Díky výrobnímu procesu Nilmore® oblečení, který je uzpůsoben recyklačním technologiím, je NILPET® oblečení na konci jeho života prý 100% recyklovatelné bez jakékoliv ztráty kvality. Stejný výrobce připravuje cirkulární nylon, jehož výroba začíná v mořích, na skládkách a ve výrobách, odkud se získává odpad v podobě rybářských sítí, koberců nebo zbytků látek, který se recykluje. Uvádí, že tak vznikne 100% recyklovaný a zároveň 100% recyklovatelný materiál. Z hlediska udržitelnosti a recyklace se zdají být tedy konkrétně tyto dva syntetické materiály zajímavé. Z pohledu vlivu těchto materiálů na lidskou kůži a celkové zdraví spotřebitelů se však ani toto řešení nejeví jako nejlepší volba.

Anorganická vlákna

Pro komplexnější přehled vláken nesmíme zapomenout také na vlákna anorganického původu, jako jsou např. azbestová vlákna, skleněná vlákna, čedičová vlákna, kovová vlákna (např. stříbro) a další. V textilu se můžeme setkat zejména s vlákny stříbrnými (např. nanosilver®), přičemž se uvádí, že molekuly stříbra se z příze neuvolňují a neškodí tak životnímu prostředí ani lidskému organizmu. Nicméně nanotechnologie obecně jsou poměrně nové a z hlediska dlouhodobého působení na člověka i přírodu ještě není mnoho informací.

Každý z nás má moc něco změnit a zlepšit

Dopad módního průmyslu na životní prostředí je v současnosti opravdu výrazný. Textilní průmysl, od výroby surovin po výrobu oděvů, přes jejich přepravu a likvidaci odpadu, zanechává na naší planetě významnou ekologickou stopu. Cílem tohoto článku není představení komplexní nabídky aktuálně dostupných ekologických, šetrnějších nebo kompromisních textilních materiálů a řešení v rámci oděvního průmyslu, ale spíše nastínění celkové problematiky a možnost podívat se na celý textilní průmysl z vícero stran.

Zemědělství musí chránit biologickou rozmanitost a úrodnost půdy, které máme na naší planetě omezené množství. V podstatě za vším, co kupujeme, je spotřeba mnoha materiálů, jako půda, voda a potřebná energie, které byly použity ve výrobním procesu.

Důležité je pro nás vědět, že jako spotřebitelé máme sílu něco změnit. Tím, že se blíže seznámíme s celým procesem výroby textilu a jeho dopady na životní prostředí, přes změnu našich nákupních návyků (pozorný výběr textilních materiálů), šetrnou a netoxickou péči o textil, až po snahu o maximální využití jednotlivých kusů textilu – recyklaci, upcyklaci či darování.

Pokud Vás zajímá, jaké jsou sociální dopady rychlé módy (fast fashion), jak může snížit ekologickou zátěž a přispět k větší udržitelnosti sám módní průmysl, jak se k problematice módního průmyslu staví legislativa nebo jak můžeme ovlivnit dopady módního průmyslu my jednotlivci, přečtěte si předchozí článek "Jak spolu souvisí módní průmysl, textilní vlákna, udržitelnost a životní prostředí" zde »

Další zdroje informací k tématu:
https://www.fibre2fashion.com/industry-article/9720/sustainable-fashion-the-prospects-of-green-growth-in-textiles-and-apparel-industry
https://news.climate.columbia.edu/2021/06/10/why-fashion-needs-to-be-more-sustainable/
https://radiozurnal.rozhlas.cz/neekologicke-textilni-materialy-mohlo-nahradit-drevo-finsti-vedci-dokazou-z-8167243
https://www.prumyslovaekologie.cz/info/textilni-prumysl-je-druhym-nejvetsim-znecistovatelem-zivotniho-prostredi
https://www.ucseonline.cz/skola/zakladni-skola/skolni-zapisky/chemie/synteticka-vlakna/
https://www.skolatextilu.cz/elearning/455/textilni-terminologie-zboziznalstvi/vlakna-prize-a-nite/Textilni-vlakna-jako-surovina-jejich-morfologie-vlastnosti-oznacovani-pri-prodeji-a-jeho-identifikace.html 
https://www.ethicalsilk.cz/o-nas
https://www.nilmore.com/a/5-cirkularnich-textilnich-materialu
https://www.niltextile.com/nilpet/
https://www.modip.ac.uk/projects/curators-guide-synthetic-garments/featured-fibres-and-materials/cuprammonium-rayon
https://fsc.org/en
https://www.tencel.com/
https://www.veocel.com/
https://www.fashionrevolution.org/about/transparency/
https://global-standard.org/
https://www.fairtrade.org.uk/
https://www.soilassociation.org/
https://www.fairwear.org/
https://www.ecovero.com/
https://www.recyklujemetextil.cz/kde-najdete-kontejnery

Další články na téma Eco & Non-Toxic »